Poradna

Vážený pane Jiří,

zdaňování příjmů zaměstnanců, vyslaných pracovat do zahraničí nepatří k jednoduchým daňovým záležitostem.

Při posuzování zdanění je vždy třeba vycházet z příslušných ustanovení zákona 586/1922 Sb. o daních z příjmů a především ze smlouvy o zamezení dvojího zdanění, kterou Česká republika uzavřela se státem, do kterého byl zaměstnanec vyslán.

V případě vyslání zaměstnance do ciziny (Rakouska) je nutné určit, ve kterém státě je či bude zaměstnanec daňovým rezidentem. Podmínky pro určení daňového rezidenství definuje čl. 4 smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Rakouskem.

Předpokládám, že jste po dobu výkonu práce v Rakousku měl v této zemi k dispozici byt. Ponechal-li jste si zároveň i byt v ČR, bude se Vaše rezidenství posuzovat podle tzv. střediska životních zájmů, tedy užších vazeb osobních, rodinných a ekonomických.

Ačkoli nemám k dispozici úplné údaje, předpokládám, že jste zůstal rezidentem ČR.

V případě, že jste daňovým rezidentem ČR a Vaši mzdu vyplácí zaměstnavatel, který je také daňovým rezidentem ČR, může být Vaše mzda zdaněna pouze v ČR v případě, že splníte 3 podmínky, definované čl.14 smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Rakouskem (cituji):

 a)     příjemce je zaměstnán ve druhém státě po jedno nebo více období nepřesahující v úhrnu 183 dny v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce a

b)     odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem druhého státu, a

c)      odměny nejdou k tíži stálé provozovny, kterou má zaměstnavatel ve druhém státě.

Je zřejmé, že podmínka a) nebyla ve Vašem případě splněna a proto se měl Váš zaměstnavatel registrovat u příslušného rakouského daňového úřadu a odvádět zálohy na daň z Vaší mzdy podle rakouských předpisů.

Zároveň měl Váš zaměstnavatel možnost požádat českého správce daně o zrušení povinnosti odvodu záloh na daň ze závislé činnosti v ČR na základě §38h odst. 12 zákona 586/1922 Sb. o daních z příjmů.

Nevím jakým způsobem zpracoval Vaši rakouskou daňovou povinnost Váš rakouský daňový poradce. Posoudil-li situaci správně, potom měl zdanit podle rakouských předpisů celý Váš příjem, bez ohledu na to, zda jste byl českým nebo rakouským daňovým rezidentem.

Pokud jste však zůstal českým daňovým rezidentem (můj předpoklad) máte navíc povinnost podat v ČR daňové přiznání, ve kterém budou zahrnuty příjmy ze zaměstnání vykonávaného v Rakousku.

Daňový základ v tomto daňovém přiznání bude stanoven z tzv. superhrubé mzdy.

V souladu s čl. 22 smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Rakouskem může být daň, zaplacená v Rakousku, na Vaši daňovou povinnost v ČR započtena metodou tzv. prostého zápočtu. Byly-li (dle mého názoru nesprávně) odvedeny zálohy na daň v ČR a budou převyšovat Vaši vyčíslenou daňovou povinnost v ČR, máte nárok na jejich vrácení.

Pro úplnost bych dodal, že pokud jste ve spolupráci s Vaším zaměstnavatelem získal od Správy sociálního zabezpečení tzv. „Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům (formulář A1)“, zůstal jste součástí českého systému sociálního a zdravotního zabezpečení a zaměstnavatel mohl odvádět odvody z mezd v tuzemsku. Pokud jste toto potvrzení nevlastnil, měl jste být účastníkem podobného rakouského systému.

Rádi Vám (případně Vašemu zaměstnavateli) pomůžeme Vaši situaci řešit.

S pozdravem

Ing. Michael Hájek

daňový poradce 1328

Vážený pane Martine,

roční zúčtování daně ze závislé činnosti dle §38ch zákona 586/1992 o daních z příjmů je zaměstnavatel povinnen provést zaměstnanci, který o něj v zákonném termínu a řádným způsobem zaměstnavatele požádá a má příjmy ze závislé činnosti dle §6 zákona 586/1992 o daních z příjmů pouze od jednoho plátce nebo od více plátců postupně a zároveň nemá povinnost podat vlastní přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob nemá povinnost (mimo jiné), dle §38g zákona 586/1992 o daních z příjmů, podat poplatník, který který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 zákona 586/1992 o daních z příjmů pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč.

Shrnutí - řečeno lidsky :-)

Máte-li příležitostné příjmy dle §10 odst. 1) zákona o daních z příjmů, jsou tyto příjmy dle §10 odst. 3, písm. a) osvobozené od daně a tedy z jejich titulu nemáte, dle §38g, povinnost podat vlastní daňové přiznání. Zaměstnavatel je povinnen Vám, za splnění všech zákonných podmínek, zpracovat, dle §38ch, roční zúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti.

V případě, že mzdové a personální oddělení vašeho zaměstnavatele nemá daňového poradce na kterého by se jeho pracovníci mohli kdykoli obrátit s dotazy na řešení složitějších daňových a právních situací, budeme rádi, když naši společnost doporučíte. Případná vzdálenost není překážkou, komunikace probíhá především prostřednictvím emailu.

S pozdravem

Ing. Michael Hajek
BELL consulting s.r.o.

www.bellcons.cz

e-mail: hajek@bellcons.cz
tel. +420 541 212 509
fax. +420 541 235 268

Vážená paní Kateřino,

v případě, že jste svých příjmů za dané zdanovací období dosáhla z různých činností na něž se vztahují různé výdajové paušály, posuzují se příjmy z těchto činností samostatně a na každou činnost se aplikuje příslušný zákonný výdajový paušál.

Máte-li zájem o pomoc se zpracováním svého daňového přiznání, obraťte se na nás prosím kdykoli.

S pozdravem

Ing. Michael Hájek, daňový poradce č.1328